Slohová práce - zpráva

Slohová práce - zpráva

Zpráva patří mezi poměrně oblíbené slohové útvary. To proto, že k jejímu napsání nejsou potřeba květnaté nebo archaické výrazy jako u jiných útvarů. Níže v článku se dozvíte, jak by taková zpráva měla vypadat nebo v jakých oblastech se nejčastěji používá.

Co je to zpráva zpráva?

Jedná se o slohový útvar informativního nebo publicistického charakteru. Cílem zprávy je čtenáři poskytnout informace o události, která se již stala. Ze své podstaty nelze psát zprávu o něčem, co právě probíhá (v takovém případě jde o reportáž) nebo se teprve v budoucnosti uskuteční (jedná se o oznámení).

Asi nikoho nepřekvapí, že zprávy se nachází uplatnění především ve zpravodajském žánru. Důvodem je především informativní charakter zpráv, na kterém je publicistika založena. Zpravit čtenáře můžete prakticky o čemkoliv - o již proběhlé soutěži v pojídání borůvkových knedlíků, výstavě egyptských mumií nebo sportovním utkání mezi fotbalovými kluby Sparta a Slávie.

Rozlišujeme celkem tři druhy zpráv - informační (krátká zpráva mající pouze informativní charakter), rozborová (delší zpráva, jež kromě informativní složky danou událost i vysvětluje nebo odůvodňuje) a kontrolní (poskytují kritický pohled na informovanou událost).

Jak se zpráva odlišuje od reportáže a fejetonu?

Zpráva, reportáž a fejeton mají jedno společné - ve všech třech případech jde o publicistické žánry. Tím ale veškerá podobnost končí.

Reportáž informuje o aktuálním dění, k čemuž slouží i autorova vlastní zkušenost. Čtenář se tak dozví fakta díky autorovi, jenž se události, o které informuje, účastní. Reportáž by měla být objektivní, přesná a jasná.

Naproti tomu fejeton předkládá čtenáři aktuální téma zpracované humornou či ironickou formou. Cílem je donutit čtenáře kriticky uvažovat a vyvolat v něm nějakou reakci. Skvělé fejetony psával Karel Čapek nebo Jan Neruda.

Osnova zprávy

Pokud musíte napsat zprávu, doporučujeme si vytvořit přehlednou osnovu, která vám se psaním slohové práce pomůže.

V prvé řadě nesmíte zapomenout na nadpis neboli titulek. Ten musí být chytlavý, protože jeho cílem je vzbudit v čtenáři zájem číst dál. Je totiž rozdíl mezi titulkem „Rvačka na ulici v Praze” a „V pražské ulici se popraly dvě matky, házely po sobě použité pleny”. Asi cítíte, že druhý titulek je více šokující a má větší tendenci oslovit čtenáře.

Na rozdíl od některých jiných slohových útvarů nemusíte striktně rozlišovat úvod, hlavní stať a závěr. U zprávy se musíte soustředit jen kompozici a formu jednotlivých informací, respektive postačí, pokud si odpovíte na otázky „kdo/co, kdy, jak, kde”.

Zásady správného psaní zprávy

Zpráva by především měla být objektivní, neutrální. Autor by se tedy měl vyvarovat citově zabravených výrazů nebo vlastních názorů, což by popíralo hlavní účel zpráv - informovat objektivně o proběhlých událostech. Není potřeba používat zdobené fráze. Smyslem zprávy je především informovat, ideálně co nejrychleji a tedy není čas vymýšlet květnatý text (ovšem čas na gramatiku a pravopis musí být vždy). Jinak totiž může o události informovat jako první někdo jiný.

Pokud píšete zprávu, měla by být hlavní informace na začátku celého textu. To především proto, že samotná zpráva by měla být stručná a krátká, a pokud důležitou informaci necháte na konec zprávy, je možné, že se k ní čtenář ani nedostane, protože mu zbytek textu nic nového neřekne.