Slohová práce - osnova

Slohová práce - osnova

Kolikrát není složité napsat samotnou slohovou práci, když víte, co by měla obsahovat. Nicméně vymyslet ji občas stojí velké úsilí. Pojďme si v článku představit osnovu - co to je, kde se s ní můžeme setkat a jak taková správná osnova má vypadat.

Co je to osnova?

Osnova není žádný slohový útvar. Jde o rozvržení textu do jednotlivých kapitol nebo ucelených odstavců, které mají určitou strukturu nebo vnitřní smysl. Svým způsobem připomíná obsah, avšak na rozdíl od obsahu se osnova sestavuje předtím, než autor začne na slohovce pracovat.

Hlavním účelem osnovy je pomoc autorovi se psaním samotného textu, jde tedy především o ujasnění si obsahu, seřazení kapitol do logické posloupnosti a vyjasnění si, jak dlouhá práce vůbec bude (u některých slohových prací - např. při maturitních písemkách - je autor limitován počtem slov). Stejně tak osnova umí zabránit zbytečnému opakování jednotlivých myšlenek.

U kterých slohových útvarů osnovu použijeme?

Osnovu můžeme použít prakticky u drtivé většiny slohových útvarů. Své místo má především u těch druhů, které jsou tvůrčí a argumentativní.

Z toho vyplývá, že osnova je nedílnou součástí práce na úvaze, charakteristice, popisu, fejetonu, vyprávění nebo líčení. Naproti tomu osnovu nebudeme pravděpodobně potřebovat u zprávy nebo oznámení.

Jak osnova vypadá?

Podle ustálené praxe má osnova celkem tři části - úvod, hlavní stať a závěr. K osnově lze ale přidat i nadpis, neboť ten nejenže velká část slohových útvarů musí obsahovat, ale zároveň jsou nároky na něj v některých případech poměrně vysoké. Tak například je rozdíl mezi nadpisem u popisu osoby (stačí text stručně nazvat osobou, jež je předmětem našeho popisu) a u líčení nebo úvahy (nadpis by zde měl nejen odrážet obsah, ale měl by být i kreativní a čtenáře k dalšímu čtení nabudit).

Nelze říci, která z jednotlivých částí osnovy je nejdůležitější, každá má v práci své místo a svůj účel. Proto si pojďme nyní jednotlivé části osnovy podrobněji rozebrat.

Základem osnovy je především její stručnost. Do osnovy si zapisujete ty nejdůležitější myšlenky, které byste v práci chtěli rozvinout. Proto se vyvarujte dlouhým větám, stačí pouze zkratkovité umístění nápadů do jednotlivých sekcí.

Každá osnova začíná úvodem. V něm autor představuje téma, co všechno bude slohová práce obsahovat, s jakou otázkou se pisatel v práci vypořádává, kolik bude mít kapitol, z jakých zdrojů autor čerpal a další úvodní informace. Cílem je nejen seznámit čtenáře s tématem, ale zároveň jej i pobídnout k dalšímu čtení.

Stěžejní částí osnovy je hlavní stať, která se velmi liší v závislosti na vybraném slohovém útvaru. V rámci ní autor pracuje s jednotlivými argumenty, myšlenkami příběhem nebo popisem objektu. Nicméně platí, že autor by měl při psaní postupovat od obecného ke konkrétnímu.

Hlavní stať by měla měla být rozvržena do jednotlivých odstavců, kapitol, případně podkapitol a každá z těchto částí by se měla zaměřovat na nějakou konkrétní myšlenku.

Po těchto dvou částech následuje závěr. V něm shrnuje autor veškeré relevantní poznatky z celé práce, dochází k nějakému konečnému úsudku, případně nastoluje otázku, na kterou by mohl přinést odpověď třeba zase jiný autor. U závěru platí ještě jedno důležité pravidlo, a to neuvádět nové informace nebo argumenty. Ty totiž patří do hlavní stati, a tak závěr pouze slouží k zakončení celé práce.