Maturitní otázky

Maturitní otázky

Maturita je první velká životní zkouška všech studentů, proto nikoho nepřekvapí, že spousta z nich má obavy z neúspěchu. K tomu, aby maturitu zvládli, potřebují kvalitně vypracované maturitní otázky. Ačkoliv se maturita často skloňuje ve všech pádech, víte třeba něco o její historii? Přečtěte si náš článek a dozvíte se víc.

Co je to maturita?

Asi není třeba tento strašák všech středoškoláků dlouho představovat. Maturita je závěrečná zkouška, kterou student prokazuje znalosti nabyté během středoškolského studia. Původ slova pochází z latiny (maturitas) a označuje zralost.

Výstupem úspěšně složené maturitní zkoušky je maturitní vysvědčení, díky kterému může absolvent středoškolského vzdělání začít studovat na vysokých a vyšších odborných školách.

Do roku 2010 studenti absolvovali pouze školní maturitu, v rámci které studenti maturovali z dvou povinných předmětů (pro všechny byla povinná čeština, jako druhý povinný předmět si mohli vybrat matematiku nebo cizí jazyk) a dvou volitelných. V roce 2011 byla zavedena nová forma maturit - ta se nyní skládá z profilové (školní) části, kterou si určuje každá škola sama a společné (státní), kterou určuje Ministerstvo školství.

Znáte historii maturity?

Maturita se do českého školství dostala s reformou v roce 1849 a již tenkrát se jednalo o nutnou podmínku pro přijetí na vysokou školu. Maturitu mohli v té době absolvovat pouze studenti gymnázií a skládala se z písemné a ústní části. Reformou z roku 1869 byly maturity zavedeny i na reálných školách.

Maturanti skládali zkoušku z českého jazyka, nicméně v roce 1931 byla zavedena písemná zkouška z němčiny. Posléze, v dobách Protektorátu, se posílila role předsedy maturitní komise. Ten měl přímo nařízeno od německé inspekce, aby 20 % maturantů zkouškou neprošlo. Tyto podmínky se o rok později ještě zpřísnily, neboť studenti museli na jednu otázku v rámci předmětu odpovědět v němčině.

V roce 1948 se podmínky na maturitu opět měnily - na jednu stranu byla sice jednodušší, nicméně při posuzování úspěšnosti studenta sehrávala významnou roli i jeho politický profil. Od roku 1951 studenti museli povinně maturovat z češtiny a ruštiny. Až změna situace v roce 1989 přinesla změnu i v podobě maturit.

Jak maturita probíhá?

Maturitní zkouška nemá pro všechny aspiranty jednotnou podobu - záleží vždy na tom, jaké předměty si student zvolí. Co ale platí je, že každý středoškolák musí absolvovat maturitu z českého jazyka a literatury - ta se skládá z písemného testu (slohové práce), didaktického testu a ústní zkoušky.

Další povinný předmět si student volí mezi cizím jazykem (nejčastěji angličtina a němčina) a matematikou (na některých technicky zaměřených školách bývá matematika povinná). Zkouška z cizího jazyka má tři části - písemná práce, didaktický test a ústní zkouška; naproti tomu zkouška z matematiky je tvořena pouze didaktickým testem.

V rámci profilové části pak student musí absolvovat tři zkoušky. Tato část maturity je zcela v gesci ředitele školy. Profilové části předchází tzv. svatý týden (takzvaný „svaťák”), během kterého se studenti mají intenzivně připravovat na vrcholnou část maturity.

Jak vypadá maturita v dalších evropských státech?

Česká republika není jedinou zemí, ve které se maturita koná - studenti se s ní setkávají například v Rakousku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Švýcarsku nebo Itálii. I v Německu středoškoláci musí absolvovat jistou obdobu naší maturitu - takzvanou zkoušku „Abitur”.