Jednoduché účetnictví

Jednoduché účetnictví

Celé daňové právo je velmi složité. Především proto, že se neustále mění a doplňuje o nové a nové paragrafy. Ve stávajících předpisech daňového práva se tak vyzná jen skutečný odborník. Vy ale můžete získat některé základní informace o oblasti jednoduchého účetnictví - stačí si přečíst tento náš článek.

Co je to jednoduché účetnictví?

Jednoduché účetnictví není složité definovat. Jedná se o účetní systém, v rámci kterého jsou zaznamenány příjmy, výdaje, majetek a závazky.

Jednoduché účetnictví upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon upravuje podmínky, kdo může vést jednoduché účetnictví. Jednoduché účetnictví mohou podle § 1f odst. 1 písm. d) vést jen určité subjekty (tzv. účetní jednotky), konkrétně spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a honební společenstva. Z tohoto výčtu je zjevné, že jednoduché účetnictví se týká především pro neziskových organizací.

Aby mohla účetní jednotka vést jednoduché účetnictví, nesmí být dále podle § 1 odst. 1 plátcem DPH, jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesahují 3 000 000 Kč a stejně tak hodnota jejich majetku nepřesahuje 3 000 000 Kč.

Historie jednoduchého účetnictví

Již v minulosti jsme se v rámci právního řádku setkali s jednoduchým účetnictvím. To však na rozdíl od současnosti sloužilo živnostníkům. Pro jejich potřeby totiž bylo klasické účastnictví zbytečně náročné, a tak jednoduché účetnictví mělo ulehčit jejich administrativě.

Tato forma jednoduchého účetnictví v českém daňovém právu fungovala do roku 2004, kdy jednoduché účetnictví nahradila daňová evidence.

V roce 2016 se jednoduché účetnictví znovu vrátilo, nicméně pro jiné subjekty, konkrétně pro neziskové organizace vyjmenované výše.

Jak vést jednoduché účetnictví?

Zákon o účetnictví stanovuje (§ 13b odst. 1), že účetní jednotka vede v rámci jednoduchého účetnictví peněžní deník, knihu pohledávek a závazků a pomocné knihy o ostatních složkách majetku (např. inventární kniha, kniha zásob, kniha cenin apod.).

Peněžní deník obsahuje především údaje o peněžních prostředcích účetní jednotky, příjmech a výdajích za dané účetní období. Kniha pohledávek a závazků poté logicky udává, komu vy dlužíte (vaše dluhy) a kdo naopak dluží vám (vaše pohledávky).

Účetní rok začíná a končí stejně jako kalendářní rok. Poté musíte zpracovat přehled o příjmech a výdajích a přehled o majetku a závazcích. Druhý z uvedených přehledů poté zasíláte obvodnímu rejstříkovému soudu, který jej zveřejní.

Jaké další účetnictví známe?

Kromě jednoduchého účetnictví rozlišujeme i samotné „účetnictví”. Dřív se užíval pojem podvojné účetnictví, nicméně od roku 2004 se v právním řádu setkáme jen s termínem účetnictví (byť výraz podvojné účetnictví ještě mnoho lidí používá). Účetnictví musí povinně vést právnické osoby a fyzické osoby, jejichž obrat za předcházející kalendářní rok přesáhl 25 milionů Kč anebo jsou zapsány v obchodním rejstříku.

Toto účetnictví ale není opakem jednoduchého účetnictví, jak jej známe dnes. Jde o protiklad jednoduchého účetnictví, které fungovalo do roku 2004 pro OSVČ. Dnes se tato forma účetnictví pro živnostníky nazývá daňová evidence.

Daňová evidence je tedy další druh účetnictví, který slouží živnostníkům, jejichž obrat za předchozí kalendářní rok nepřesáhl 25 milionů Kč, nejsou účastníkem sdružení a zároveň nejsou zapsáni v obchodním rejstříku.