Formátování textů

Formátování textů

Formátování textu může být pro někoho skutečná věda a noční můra. Pro jiné je to ale zábava a na úpravě textu si dávají skutečně záležet. Jak takové formátování textu vypadá, z čeho všeho se skládá a jak bude výsledný dokument vypadat se dozvíte v tomto článku.

Co je to formátování textu?

Každý text musí nějak vypadat. Nejen po obsahové stránce musí být pro čtenáře přínosný, ale zároveň mu čtení nesmí způsobovat jakékoli vizuální komplikace. Nadto nedostatečné formátování může degradovat přínosnost a úroveň textu. Opakem naformátovaného textu je prostý text, který postrádá jakoukoli další úpravu a může být na pohled neúhledný a těžko čitelný.

Ať už se jedná o diplomovou práci, webovou stránku báseň nebo výpisky z učebnice, všechny tyto texty mají specifické postupy při jejich úpravě. S formátováním textu se tak setkáváme napříč různými díly a dokumenty, nejedná se pouze o oblast typickou pro vědecké práce.

Formátování textu tak spočívá v závěrečné úpravě textu, aby byl logicky uspořádaný a přirozeně čitelný. Zahrnuje určitá pravidla, kterými je třeba se řídit. V dalších podkapitolách jsou stručně vypsány základní principy správně naformátovaného textu.

Formát písma a Times New Roman

Základem formátovacího procesu je samozřejmě náležitá úprava písma (tzv. fontu). Písmo by mělo být sladěné a pro celý text totožné - i pokud pracujete s nadpisy nebo odrážkami. Vyvarujte se tedy použití rozdílných fontů, barev a velikostí písma. Také pozor na rozšířené nebo zúžené mezery mezi jednotlivými písmeny.

S písmem souvisí i funkce tučné (označuje text tučně), kurzíva (zvýrazňuje text kurzívou) a podtržení (podtrhuje text).

Asi nejvyužívanějším fontem je Times New Roman, který vynalezli Stanley Morison a Victor Lardent pro britský deník The Times v roce 1931 (odtud font získal své jméno). Ačkoliv The Times font už nepoužívá (poprvé jej použil 3. října 1932), dodnes se s Times New Roman setkáváme v odborných článcích, studentských pracích a knihách.

Z dalších populárních fontů dnešní doby lze zmínit Calibri, Arial nebo Garamond.

Zarovnání textu, odstavce a odrážky

Aby váš výsledný text nebyl „zubatý”, je třeba jej zarovnat do bloku. To znamená, že všechny řádky v odstavci (vyjma posledního řádku, který se automaticky zarovnává doleva) jsou stejně dlouhé, začátek i konec řádků se nachází po sebou.

Se zarovnáním textu do bloku souvisí i mezery mezi jednotlivými řádky v rámci odstavce - jde o takzvané řádkování. Standardně se užívá jednoduché řádkování nebo 1,5 řádku.

Pokud je váš text strukturovaný nebo obsahuje nějaký výčet, určitě budete potřebovat text zarovnaný do odrážek a odstavců. Odrážky jsou dvojího charakteru - buď využijete číslovaný seznam nebo odrážky s různými symboly.

Další formátovací pravidla

Formátování textu zahrnuje i správné použití interpunkčních znamének. V této oblasti dělá problémy především středník nebo rozdíl mezi pomlčkou a spojovníkem.

Středník je velmi často přehlížené interpunkční znaménko. Významově se nachází někde mezi tečkou a čárkou - odděluje část věty, ale výrazněji než čárka.

Pomlčku použijeme tehdy, kdy mezi slovy existuje nějaký vztah (např. strana 15–30) nebo naopak když je mezi spojovanými slovy pauza (např. hokejový zápas Česko–Rusko). Naproti tomu se spojovníkem se setkáváme při spojování slov do těsného významového celku (např. Frýdek-Místek).